Náhoda tomu chtěla , že jsem před pár dny narazila na výsledky internetových aukcí děl Jana Kutálka v jedné poměrně prestižní galerii za poslední zhruba 3 roky. A byla jsem překvapena , protože v uplynulém roce nejen že stoupl zhruba 6x počet prodejů v porovnání s prodejem za celé dva předchozí roky, ale zřetelně se zvedly i ceny jeho „panáků“ , jak svým plastikám říkal.
Říká se, že když se udrží zájem o dílo umělce zhruba dvacet let po jeho odchodu, začne jeho cena stoupat. Zdá se, že to tak v případě Jana Kutálka opravdu je. Díky hodně navštěvovaným stálým výstavám na hradě Svojanov a posledních 10 let na zámku Linhartovy, a také větším výstavám ke kulatým výročím zůstal v povědomí – fantazie tvarová i slovní, barevnost glazur i témata pohádek, folkloru, cirkusového světa , antiky a divadla je lidem blízká. Jeho pohled na svět byl laskavý a to je dneska vzácnost.
Stoupající zájem o jeho dílo má ovšem i svá rizika – objevují se totiž častěji než dříve více nebo méně zdařilé plagiáty… Při prohlížení fotografií děl prodaných ve zmíněné internetové aukci jsem našla nejméně 5 položek, kde vůbec nejsem přesvědčená, že pocházejí z jeho atelieru.
Přímé aukce přinášejí minimální rizika – na předaukčních výstavách si lze každé dílo prohlédnout „naživo“.
Ovšem v internetové aukci se rozhodujeme jenom na základě ne vždy kvalitní fotografie a poskytnutých údajů. Riziko, že naletíme, je proto podstatně větší . Už před několika lety jsem upozornila jednu známou internetovou galerii na dvojici plastik. Jejich autor měl ale smůlu, protože plastiky z posledního období tvorby Jana Kutálka, které nabízel, se ještě nikdy do prodeje nedostaly, takže situace byla naprosto jasná – ke cti galerie nutno uvést, že je okamžitě z nabídky stáhla. Ne vždycky je tak snadné dokázat napodobeninu.
Takže opatrnost při nákupu umění přes internet je plně na místě.